Co je start-stop systém, jak funguje, výhody a možné vypnutí

20.10.2025

6 min. čtení.

Michal

Stalo se vám už, že se motor při čekání na semaforu najednou vypnul a pak se opět sám nastartoval? Pokud ano, setkali jste se se start-stop systémem. Jde o funkci, která má šetřit palivo a životní prostředí, ale ne každý ji vítá s nadšením. Proto si vysvětlíme, jak funguje, jaké má výhody a nevýhody a kdy se vyplatí zvážit její vypnutí.

(Zdroj: depositphotoscom)

Start-stop systém, vznik, historie použití a funkce

První pokusy o automatické vypínání motoru sahají až do 70. let 20. století, ale nešlo ještě o nic seriózního. Až později však tato technologie začala být běžně používána, a to z jednoduchého důvodu. Pokud motor nepracuje, nespotřebovává palivo.

Start-stop systém totiž automaticky vypíná motor při zastavení a znovu ho nastartuje, když řidič sešlápne spojku či uvolní brzdu. Celý proces trvá jen okamžik a řidič ho téměř nepocítí, samozřejmě, to záleží i na tom, o jakou značku a model jde. Moderní systémy navíc rozpoznají, kdy je vypnutí vhodné a kdy naopak už ne.

Smyslem start-stop systému je ekologie a úspora paliva. Při jízdě dokáže snížit spotřebu i emise o několik procent, zejména, pokud často jezdíte ve městě.

Smyslem je také pomoci výrobcům aut plnit přísné emisní limity, které jsou dnes nezbytné pro prodej aut v Evropské unii. V praxi se přitom používají tři druhy start-stop systému. Základní využívá posílený startér a odolnější baterii.

Pokročilejší mild-hybridní systém má místo startéru elektrický generátor, který pomáhá i při rozjezdu auta po nastartování, takže start je svižnější a plynulejší. Nejvyspělejší inteligentní start-stop systém sleduje desítky parametrů a podle nich rozhoduje, zda motor vypne a vyplatí se to, nebo ho naopak nechá běžet.

Úspora paliva vs. opotřebení a vyplatí se ho používat?

Start-stop systém vypadá jako jednoduchý způsob, jak šetřit palivo i životní prostředí. V praxi však záleží na tom, kde a jak jezdíte. Ve městě, kde řidič často zastavuje, má tento systém největší přínos a dokáže snížit spotřebu o 5 %, protože motor neběží na volnoběh. Naopak, mimo města či na dálnici se rozdíl téměř neprojeví.

Časté starty přitom znamenají větší zátěž pro některé komponenty, ale výrobci na to myslí. Startér má zesílenou konstrukci, baterie větší kapacitu a olej lepší odolnost. Pokud se dodržují tato pravidla, systém není příliš rizikový.

Zároveň o start-stop systému koluje množství mýtů. Někteří řidiči se obávají, že rychle zničí baterii nebo startér, protože to systém nezvládne.

Zde však platí, že řídicí jednotka vypíná motor jen tehdy, když je vše v pořádku. Pokud je baterie slabá nebo motor studený, systém zůstane neaktivní. Při správné údržbě tedy skutečně pomáhá šetřit palivo, aniž by škodil motoru.

Alternativou pro ty, kteří systém nepoužívají rádi, je defenzivní styl jízdy. Předvídavé brzdění, včasné řazení a klidné zrychlování dokážou snížit spotřebu podobně, jako systém. Taková jízda zároveň šetří brzdy, spojku i palivo. Platí však, že ve městě během kolon a hustšího provozu se takto plynule jezdit nedá.

(Zdroj: depositphotos.com)

Baterie, alternátor a co všechno potřebuje a ovlivňuje

Start-stop systém si už z principu své funkce vyžaduje silnější a odolnější komponenty. Běžná baterie ani klasický alternátor by to dlouho nezvládly.

Klíčovým prvkem je baterie, která musí snést větší zátěž. Proto se používají typy EFB a AGM. Baterie EFB je vhodná pro jednodušší systémy a vydrží asi dvojnásobek cyklů oproti běžné. AGM baterie zvládne více, nabíjí se rychleji a lépe snáší časté vybíjení, proto se používá v náročnějších a mild-hybridních autech.

Důležitý je i alternátor. Zatímco klasický dodává stále stejné napětí, inteligentní přizpůsobí nabíjení podle potřeb systému. Nejvíce nabíjí při brzdění, čímž šetří palivo a prodlužuje životnost baterie. Spolupracuje také s řídicí jednotkou.

Celý systém průběžně monitoruje více parametrů. Řídicí jednotka sleduje stav nabití baterie, teplotu motoru, spotřebu energie či činnost klimatizace. Pokud by bylo vypnutí motoru rizikové či nevýhodné, systém ho nerealizuje. Díky senzorům a elektronice tak máte jistotu, že motor se vypíná jen tehdy, když jsou na to podmínky.

Nevýhodou je, že tyto komponenty jsou samozřejmě i finančně náročnější, ať už jde o EFB nebo AGM baterie. Jejich cena je zhruba o 30 % vyšší, než u klasických. Pokud jde o alternátor, ten je také dražší, na druhou stranu, má delší životnost.

Má smysl ho deaktivovat a jak to provést legálně?

Některým řidičům start-stop systém nevyhovuje, ačkoli na to ani nemusejí mít nějaké objektivní příčiny. Kdy je proto nejvíce praktické ho vypnout?

Určitě je to v zimě a při krátkých jízdách. Tehdy se motor nestihne zahřát a časté starty ho zatěžují. Během jízdy v kolonách může být neustálé vypínání a zapínání motoru pocitově otravné, v létě v případě klimatizace dokonce i škodlivé.

Nejjednodušším způsobem vypnutí je tlačítko k tomu určené. Většina aut ho má přímo po ruce a systém se po vypnutí dočasně vypne. Po opětovném vypnutí a startu se totiž automaticky zapne. Pokud jde o trvalé vypnutí, to je možné jen softwarovou úpravou. Tu ale svěřte do rukou pouze odborníkovi, jinak hrozí chyby v řídicí jednotce.

Z právního hlediska není trvalé vypnutí zakázáno. Může ovlivnit záruku a v některých případech i výsledek technické kontroly. Během STK se sice systém přímo netestuje, ale neodborný zásah do softwaru vozidla už může být rizikem.

Alternativou k němu je využívání jízdních režimů. Některá auta mají eco režim, který sám určuje, kdy má motor zůstat zapnutý. Moderní mild-hybridní systémy či rekuperace energie navíc šetří palivo bez potřeby úplného vypínání motoru. Pokud je proto máte, start-stop systém pak dává smysl opravdu jen někdy.

Sdílet článek na Facebooku